Vrků pravopis: jak správně psát a co vás často zavádí

Co je vlastně vrků pravopis, pravopisná chyba, která vzniká při nesprávném psaní podstatných jmen v rodu mužském nebo ženském s příponou -ů. Also known as chyba v tvorbě genitivu množného čísla, tato chyba se objevuje už od základní školy a často ji lidé opakují i v e-mailech, zprávách nebo sociálních sítích. Nejde o náhodnou překlep, ale o systematický problém, který má kořeny v tom, jak se učíme češtinu – a jak ji pak zapomínáme.

Proč se to stále opakuje? Protože genitiv množného čísla, tvar, který označuje vlastnost, příslušnost nebo množství. Also known as rodný pád, těžko přirozeně vychází z hovorové řeči. Lidé říkají „mám vrků“ místo „mám vrky“, protože „vrků“ zní přirozeněji – ale není to správně. Stejně tak „mám šáleků“ místo „šálek“, „mám stolů“ místo „stoly“. Tady se vyskytuje další podstatné jméno, slovo, které označuje osobu, věc, místo nebo jev a má rody, čísla a pády. Also known as podstatné jméno, které má v genitivu množného čísla příponu -ů jen v některých případech – a to jen u mužského rodu životného. Pro životné věci (lidé, zvířata) je správně „mám vrků“, ale pro neživotné (stoly, šátky, čajové lžíce) je to „mám stoly“, „mám šátky“, „mám lžíce“. A právě tohle rozlišení si většina lidí neuvědomuje.

Chyby v vrků pravopisu nejsou jen o tom, že někdo neumí psát. Jsou o tom, že čeština má složité pravidla, která se nevyučují tak, aby se zapamatovala. Nikdo vás nezeptal, proč se píše „mám klíčů“, ale „mám klíče“. A přitom to je klíč k tomu, abyste přestali dělat tyto chyby. Stačí si zapamatovat jednoduché pravidlo: jen životné podstatné jména mužského rodu v genitivu množného čísla berou příponu -ů. Všechno ostatní – stoly, knihy, šátky, čajové lžíce – má jen -y nebo -e.

Pokud jste kdysi ve škole slyšeli „všichni vrků“, ale nikdy nevěděli, proč, tak teď víte. A pokud jste to kdysi věděli, ale zapomněli – teď si to zapamatujte znovu. Nejde o to, aby jste byli perfektní. Jde o to, abyste přestali být nejistí. V každém článku níže najdete konkrétní příklady, které vás naučí, jak se vyhnout těmto chybám – a nejen v případě vrků, ale i u stolů, klíčů, šátků, a všech ostatních slov, která vás trápí. Nejde o gramatiku pro vědce. Jde o to, abyste psali tak, že vás nikdo nezavádí.