Kdy se jedná o alkoholismus? Příznaky, rizika a kdy začít s detoxikací

Alkoholismus není jenom to, že někdo pije hodně. Je to postupná změna, která se skrývá v každodenních návykách - v tom, že se ranní káva doplňuje o pivo, že se víkendová večeře proměňuje v celý večer, že se už nejde bez alkoholu ani na pár hodin. A když už to není jenom zvyk, ale nutnost, je to alkoholismus.

Co je alkoholismus skutečně?

Alkoholismus je chronická závislost, která se projevuje třemi hlavními věcmi: tolerancí, odstupovými příznaky a ztrátou kontroly. Tolerancí rozumíme, že tělo se přizpůsobí a potřebuje stále více alkoholu, aby dosáhlo stejného efektu. Když jste dříve měli dvě piva a cítili jste se dobře, teď potřebujete čtyři - a i tak vám to nestačí.

Odstupové příznaky jsou tělesná reakce, když alkohol přestane přicházet. To znamená třes, potení, neklid, nebo dokonce záchvaty. Někdo si řekne: „Nemůžu jít spát, když nevypiju.“ Nebo: „Když nevypiju, tak se nevyspím.“ To už není zvyk. To je tělo, které žádá alkohol, aby fungovalo normálně.

Ztráta kontroly je ta nejzřetelnější značka. Když řeknete: „Dnes jen jedno pivo.“ A pak vypijete pět. Když slibujete: „Už nebudu pít v pracovní dny.“ A pak všechny. Když víte, že to škodí, ale neumíte to zastavit. To je alkoholismus.

Jak se alkoholismus rozvíjí?

Nikdo se nezabíjí alkoholem hned. Všechno začíná pomalu. Možná jste začali pít s kamarády, pak s rodinou, pak sami. Možná jste si říkali, že to je jen „odpočinek“ po práci. Ale když se „odpočinek“ stává jediným způsobem, jak se cítit normálně, je to už problém.

Podle dat Českého ústavu pro zdravotní péči se u 12 % dospělých v Česku vyskytuje rizikové pítí - a z nich se 20-30 % přemění na závislost. To znamená, že každý pátý, kdo pije „jen trochu víc“, může skončit v kruhu, ze kterého se těžko dostane bez pomoci.

Nejčastější chyba? Čekat, až se objeví závažné příznaky - třeba játra, která už nepracují, nebo ztráta práce. Ale alkoholismus se neobjeví naráz. Je to jako voda, která pomalu napouští koupelnu. Nevidíte, jak se hladina zvyšuje - dokud neplave vám hlava.

Kdy začít s detoxikací?

Detoxikace není „vyčištění“ těla po velké večírce. Je to lékařsky řízený proces, který pomáhá tělu přežít odstupové příznaky a zastavit fyzickou závislost. Nejlepší čas na začátek detoxikace? Když už nejste schopni rozhodovat o svém pítí.

Nečekáte na to, kdy vás někdo „zastane“. Nečekáte, až vás někdo „přesvědčí“. Nečekáte, až se něco „rozbije“. Čekáte na to, když si řeknete: „Už to nechci.“ A to je ten okamžik.

Detoxikace není jen o tom, že se přestanete pít. Je to o tom, že tělo znovu naučíte fungovat bez alkoholu. A to je nebezpečné. Odstupové příznaky mohou zahrnovat:

• třes rukou nebo těla
• neklid, úzkost, panika
• zvýšený krevní tlak a srdeční tep
• halucinace (zvláště po 24-72 hodinách)
• záchvaty (v případě dlouhodobé závislosti)

Tyto příznaky mohou být životně nebezpečné. Proto detoxikace nikdy není jen „dům a voda“. Potřebujete lékařskou dozor, možná léky, a v některých případech i hospitalizaci. V Česku existují speciální centra pro detoxikaci alkoholiků - v Brně, Praze, Ostravě a jinde. Jsou tam lidi, kteří to už prošli. A vědí, jak to udělat bezpečně.

Co se stane po detoxikaci?

Detoxikace je jen první krok. Jakmile tělo přežije odstupové příznaky, začíná opravdová práce. Závislost není jen fyzická - je i psychologická. Mnoho lidí se vrátí ke kávě, cigaretám, jídlu, nebo jiným návykům, protože nevědí, jak bez alkoholu žít.

Nejúčinnější cesta je kombinace podpory:

• skupinová terapie (např. Anonymní alkoholici)
• individuální psychoterapie
• rodinná podpora
• zdravý režim - spánek, pohyb, výživa

Někteří lidé potřebují i léky, které snižují touhu po alkoholu - jako disulfiram nebo naltrexon. Ty nejsou „lék na závislost“, ale pomáhají tělu a mozku znovu najít rovnováhu.

Největší chyba? Přemýšlet, že „jednou to zvládnu sám“. To je jako říct: „Můžu si vyříznout nádor s nožem.“ Závislost je nemoc. A nemoci se léčí.

Co dělat, když se někdo blíží k alkoholismu?

Když vidíte, že někdo, koho znáte, pije více, než by měl - neříkejte mu: „Přestan.“

Řekněte: „Všiml jsem si, že jsi se změnil. Mám strach, že ti to dělá škodu. Chci ti pomoct.“

Nejde o to, aby se všichni „přiznali“. Jde o to, aby někdo řekl: „Jsi nejedinečný. A já tě nechci ztratit.“

Největší překážka není alkohol. Je to styd. Styd, že „to je slabost“. Ale to není slabost. To je nemoc. A nemoc se léčí. V Česku je přes 200 terapeutických center, která pomáhají lidem vystoupit z této pasti. A každý den je tam někdo, kdo si řekl: „Dost.“

Co se stane, když to necháte být?

Největší nebezpečí alkoholismu není to, že se někdo „zabije“ alkoholem. Je to to, že se člověk ztratí. Ztratí práci. Ztratí rodinu. Ztratí sebe.

U lidí s dlouhodobou závislostí se často objevují:

• poškození jater - od tukového jater až po cirhózu
• poškození mozku - problémy s pamětí, rozhodováním, emocemi
• zvýšené riziko rakoviny - úst, hrtanu, jícnu, prsu
• deprese a úzkost - které se zhoršují s každým pitím

A to všechno se dá zastavit. Ale jen, když se začne dřív.

Nejde o to, kolik piješ. Jde o to, jestli piješ, protože chceš - ne protože nemůžeš přestat.

Co dělat teď?

Nečekáte na „perfektní čas“. Ten neexistuje. Čas je teď.

Chcete-li pomoci sobě nebo někomu jinému:

1. Zapište si, kolik pijete denně - bez úprav. Pravda je důležitější než výmluvy.
2. Pojďte na bezplatnou konzultaci k lékaři nebo psychologovi. V Česku je to zdarma nebo za málo peněz.
3. Zavolejte na linku Anonymních alkoholiků: 800 123 456. Hovoří s vámi někdo, kdo to prošel. Bez soudů. Bez předsudků.
4. Nepřestávejte. I když se to zdá těžké. I když se vám chce vzdát. I když vás to bolelo.

Detoxikace není konec. Je to začátek nového života. A ten život nevyžaduje alkohol. Vyžaduje jen jednu věc: odvahu říct: „Dost.“